Antonína Engela

Antonín Engel (4. května 1879, Poděbrady - 12. října 1958, Praha) byl český architekt, urbanista a teoretik architektury.

Život

Narodil se 4. května 1879 v Poděbradech v rodině cukrovarnického inženýra Augustina Engela. Jeho matka, Růžena Engelová, rozená Boučková, byla dcerou MUDr. Františka Boučka, který založil nemocnici v Poděbradech. Brzy po narození se rodina přestěhovala do Prahy. V roce 1897 maturoval na C. k. české vyšší reálné škole na Malé Straně. Poté studoval obor architektura a pozemní stavitelství na České vysoké škole technické u profesora Jana Kouly (1897-1903) a také tři semestry na německé vysoké škole technické u profesora Josefa Zítka (1901-1903). V roce 1903 obdržel cestovní cenu pražského magistrátu a procestoval Německo a Belgii. Poté pracoval jako úředník pražské obce. V letech 1905-1908 pokračoval v řádném studiu u Otto Wagnera na Vídeňské akademii, kde za svůj projekt ideální úpravy Letenské pláně v Praze získal římskou cenu a stipendijní pobyt v Itálii. V roce 1909 si v Praze otevřel vlastní ateliér. V letech 1912-1921 působil jako profesor pražské průmyslové školy stavební a od roku 1922 byl profesorem na pražské ČVUT a v letech 1939-1940 jejím rektorem. Mezi lety 1920 a 1929 se významně podílel na urbanistickém rozvoji hlavního města jako člen státní regulační komise pro Velkou Prahu. Byl velice aktivní i v publikační činnosti. V roce 1948 mu akční výbor odebral titul profesora a 1. dubna 1949 byl odeslán do trvalé výslužby. V roce 1956 proběhla výstava jeho celoživotního díla v Obecním domě v Praze.

Dílo

Proslavil se především monumentálními budovami pražské vodárny v Podolí, budovami ministerstva železnic a národní obrany, v neposlední řadě také urbanistickou koncepcí nových Dejvic.

Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech (1913-1918)

Návrhy (výběr)

Urbanistické práce (výběr)

Realizované stavby (výber)

Odkazy

Zpravodajství
díky, wikipedie! podporujeme stroke.cz podporujeme google.cz