Antonína Engela
Antonín Engel (4. května 1879, Poděbrady - 12. října 1958, Praha) byl
český architekt, urbanista a teoretik
architektury.
Život
Narodil se 4. května 1879 v Poděbradech v rodině cukrovarnického
inženýra Augustina Engela. Jeho matka, Růžena Engelová, rozená Boučková,
byla dcerou MUDr. Františka Boučka, který založil nemocnici v Poděbradech.
Brzy po narození se rodina přestěhovala do Prahy. V roce 1897 maturoval na C. k. české vyšší
reálné škole na Malé Straně. Poté studoval obor architektura a pozemní
stavitelství na České vysoké škole technické u profesora Jana Kouly
(1897-1903) a také tři semestry na německé vysoké škole technické u
profesora Josefa Zítka (1901-1903). V roce 1903 obdržel cestovní cenu
pražského magistrátu a procestoval Německo a Belgii. Poté pracoval jako
úředník pražské obce. V letech 1905-1908 pokračoval v řádném studiu u
Otto Wagnera na Vídeňské akademii, kde za svůj projekt ideální úpravy
Letenské pláně v Praze získal římskou cenu a stipendijní pobyt v Itálii.
V roce 1909 si v Praze otevřel vlastní ateliér. V letech 1912-1921 působil
jako profesor pražské průmyslové školy stavební a od roku 1922 byl
profesorem na pražské ČVUT a v letech 1939-1940 jejím rektorem. Mezi lety
1920 a 1929 se významně podílel na urbanistickém rozvoji hlavního města
jako člen státní regulační komise pro Velkou Prahu. Byl velice aktivní i v
publikační činnosti. V roce 1948 mu akční výbor odebral titul profesora a
1. dubna 1949 byl odeslán do trvalé výslužby. V roce 1956 proběhla výstava
jeho celoživotního díla v Obecním domě v Praze.
Dílo
Proslavil se především monumentálními budovami pražské vodárny v
Podolí, budovami ministerstva železnic a národní obrany, v neposlední
řadě také urbanistickou koncepcí nových Dejvic.
Zdymadlo a vodní
elektrárna v Poděbradech (1913-1918)
Návrhy (výběr)
- Soutěžní návrh na Staroměstskou radnici (1905, 1909 - 1. cena,
1946)
- Návrh na regulaci Letné (1907-1908, 1920)
- Návrh
Letenského průkopu (1909 - 1. cena)
- Soutěžní návrh na budovu
galerie hl.m. Prahy na Klárově, Praha
1-Malá Strana, (1929)
- Návrh budovy Vysoké školy hospodářských
věd ČVUT, Praha 6-Dejvice,
(1949-1950)
- Návrh ústřední budovy ČVUT, Praha 6-Dejvice, (1950-1953)
Urbanistické
práce (výběr)
- Regulační plán Poděbrad (1913)
- Urbanistický projekt
Vítězného náměstí v Praze 6-Dejvicích (1921-1923)
- Generální
projekt nových budov ČVUT, Praha
6-Dejvice (1924-1925)
Realizované stavby
(výber)
- Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech, (1913-1918)
- Rodinný dům, Břehová 1, Praha 1-Josefov, (1914-1915)
- Generální projekt regulace Dejvic a Bubenče, (1922-1924)
- Vodárna a filtrační stanice v Praze-Podolí (projekt 1922-1928, realizace
1929-1931)
- Vysokoškolská Masarykova kolej, Thákurova 1, Praha 6-Dejvicích, (1923-1925)
- Budova Vysoké školy chemicko-technologického inženýrství ČVUT, Praha 6-Dejvice, (1926-1933), spolupráce
Severin Ondřej
- Průčelí nájemních domů, Vítězné náměstí, Praha 6, (projekt 1926-1928, realizace
1934), vnitřní dispozice projektovali různí architekti.
- Budova
generálního štábu, Vítězné náměstí, Praha 6, (projekt 1926-1928, realizace 1934)
- Vlastní rodinný
dům, Na Karlovce 6, Praha 6-Dejvice
(1927-1929)
- Ministerstvo železnic, Klimentská 27, Praha 1-Nové
Město, dnes ministerstvo dopravy, (1927-1932)
- Budova Vysoké školy
zemědělského a lesnického inženýrství ČVUT, Technická 3, Praha 6-Dejvice, (1929-1937), spolupráce
Theodor Petřík
- Budova Vysoké školy architektury a pozemního
stavitelství ČVUT, Zikova 4, Praha
6-Dejvice, (1936-1937), spolupráce Theodor Petřík
- Přestavba
Rudolfina ze sněmovny zpět na koncertní sál (1942-1944), spolupráce
Bohumír Kozák
- Dostavba vodárny a filtrační stanice podle
původního projektu z let 1927-1931 (projekt 1923-1956, realizace
1959-1962)
Odkazy
- Akademický bulletin: Antonín Engel (1879–1958)
- Profil na
webu Prahy 6
Zpravodajství
- Daemonicky strašný Pekelný nářez od Martina D. Antonína Po dlouhém čekání byl na trh uveden první díl trilogie Daemonica s názvem Pekelný nářez. A slibuje toho hodně – zjistíte, jestli mají démoni televizi, kam vede světlo na konci tunelu a jak nebezpečná je lidská nuda. Zní to vskutku dobře, ale nenechte se mýlit.Peklo něco chystá. Ale Nebe o tom ví své – jedna z předních [...]
- Daemonicky strašný Pekelný nářez od Martina D. Antonína Po dlouhém čekání byl na trh uveden první díl trilogie Daemonica s názvem Pekelný nářez. A slibuje toho hodně – zjistíte, jestli mají démoni televizi, kam vede světlo na konci tunelu a jak nebezpečná je lidská nuda. Zní to vskutku dobře, ale nenechte se mýlit.Peklo něco chystá. Ale Nebe o tom ví své – jedna z předních [...]
- ANKETA: Láska a erotika podle Antonína Bajaji Na anketní otázky týkající se květnového tématu tentokrát odpovídal spisovatel Antonín Bajaja (*1942, Zlín). Jeho kniha Na krásné modré Dřevnici byla nominována na Literu za prózu 2010, od r. 1996 vyučuje na UP v Olomouci. Láska, erotika literatura. Máte nějaký oblíbený milostný příběh?„Pár“ by se jich našlo. Z klasických autorů mě teď napadá A. P. Čechov, jeho [...]
- Muslimové se podíleli na rekonstrukci koptského kláštera sv. Antonína Káhira. Za přispění egyptské vlády byla v těchto dnech dokončena rekonstrukcekl áštera sv. Antonína, jednoho z hlavních klášterů koptské pravoslavné církve. Byl postaven roku 356 na úpatí hor nedaleko místa, kde vedl poustevnický život sv. Antonín, asi 140 km jihovýchodně od Káhiry v blízkosti východní pouště a pobřeží Rudého moře. Opat kláštera Justus řekl agentuře Zenit, že se mu „dobře spolupracovalo s egyptským ministrem kultury, kterého požádal o pomoc při záchraně kláštera po zemětřesení z roku 1992, které klášter značně poničilo“.
.